Zní to jako zaměstnání z budoucnosti. Státní společnost ČEPS, která má na starost tuzemskou přenosovou soustavu, hledá „architekta dispečerských řídicích systémů“. A zaměstnance na podobné pozice shánějí i další české energetické firmy. Trh práce dnes utrhne ruce každému, kdo dokáže propojit svět elektřiny s informačními technologiemi. A velký hlad je i po „obyčejných“ elektrikářích.
Pozice architekta dispečerských systémů vznikla v ČEPS teprve nedávno. „Do řízení přenosové soustavy je potřeba integrovat nové technologie,“ říká ředitelka sekce Správy společnosti Diana Procházková. „Kandidát na tuto pozici musí tedy rozumět jak energetickým procesům, což je role klasických dispečerů, tak IT architektuře,“ dodává.
První elektrické sítě stavěli na konci 19. století kutilové, amatéři a nadšenci, popsala před nedávnem agentura Bloomberg. Formálního vzdělávání se jim dostávalo málo, většinou se učili přímo při práci. Oproti tomu je dnes potřeba čím dál tím víc lidí se specifickými dovednostmi a znalostmi.
„Zdaleka neplatí, že kdo studuje silnoproudou elektrotechniku, bude pracovat s kleštěmi a šroubovákem v montérkách,“ uvádí děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Petr Páta.
„Moderní distribuční sítě dnes v podstatě řídí matematici, informatici či kybernetici. Rozhodují například, jestli Temelín pojede na plný provoz nebo bude omezovat svůj výkon. Nebo jestli pošle energii do nějaké vodní přehrady. Představte si obrovský graf se spoustou uzlů, které jsou navzájem propojené. A vy musíte dobře vyvažovat jednotlivé zdroje. Jde v podstatě o matematickou záležitost,“ vysvětluje Páta.
Právě na Fakultě elektrotechnické se vzdělávají budoucí odborníci, kteří následně ve svých profesích zajišťují hladký chod energetické infrastruktury, a tím pádem i celé země.
I když počet studentů technických oborů v posledních deseti letech klesal, teď se podle Páty začíná situace otáčet. „Třeba do studijního programu elektrotechnika, energetika a management se v aktuálním akademickém roce zapsalo o 35 procent studentů víc než v roce 2022. Přihlášek bylo dokonce o 47 procent více,“ uvádí Páta.
Nyní obor studuje kolem čtyř set mladých lidí. Až na škole skončí, budou si mezi potenciálními zaměstnavateli moci vybírat. „I kdyby studentů bylo dvakrát tolik, pořád by každý z nich měl jistotu zaměstnání. Trh zkrátka není nasycený,“ míní Páta.
Zlatá éra řemesla
Hlad není jen po absolventech vysokých škol. Západní svět doslova trpí nedostatkem elektrikářů. Zatímco umělá inteligence bere práci všem – od hollywoodských scenáristů po programátory –, elektrikáře nenahradí.
„Ať už jste elektrikář, instalatér, tesař – budeme potřebovat statisíce z vás, abychom postavili všechny nové továrny,“ uvedl v září zakladatel a šéf nejhodnotnější firmy světa Nvidia Jensen Huang před britskými novináři.
Podobně se vyjádřil i Larry Fink, šéf další multimiliardové společnosti BlackRock. „Členům Trumpova týmu jsem řekl, že nám dojdou elektrikáři, které potřebujeme k vybudování nových datových center. Prostě jich nemáme dost,“ uvedl Fink. Modrým límečkům zkrátka začíná zlatá éra, pokud už v ní tedy dávno nežijí.
Kdo obslouží nové jádro
Energetické firmy musejí o kvalitní zaměstnance soutěžit a myslet dopředu. V českém rybníku na to jde asi nejdůkladněji skupina ČEZ. Začíná s náborovými aktivitami prakticky už na základních školách.
„Organizujeme virtuální prohlídky našich elektráren, besedy o energetice nebo celostátní soutěž Vím proč,“ vypočítává manažer útvaru HR Miroslav Weiser. Se středními školami a vysokoškolskými fakultami má ČEZ uzavřeno přes sto partnerských smluv.
Skupina také podporuje vznik specializovaných středoškolských programů, které mají co do činění s jádrem. Například na Střední odborné škole Hněvkovice se otevřel obor svářeč a potrubář v jaderné energetice.
Do nových dvou bloků elektrárny Dukovany bude společnost (respektive její dceřiná firma EDU II) nabírat stovky nových lidí. „Pokud mluvíme pouze o provozním personálu, je předpoklad na dva bloky kolem 800 lidí. Celkový předpokládaný počet zaměstnanců včetně centrálních divizních útvarů, přípravy personálu, správy a podobně činí kolem 1 500 osob,“ vypočítává Weiser.
Absolvent za jednacím stolem
Po energetických odbornících baží čím dál tím více i stát. Asi před rokem vzniklo na základě novely energetického zákona Elektroenergetické datové centrum (EDC). To teď čítá zhruba čtyři desítky zaměstnanců a brzy se jejich počet bude muset zdvojnásobit.
„U technických a expertních pozic, jako jsou zejména business analytici, business architekti či různé IT pozice, je skutečně obtížné najít zkušené odborníky s odpovídající praxí,“ uvádí předseda EDC Petr Kusý. „To je mimochodem charakteristické pro moderní energetiku, kde není čas na adaptaci, vše je nové a od zaměstnanců se očekává, že všechno již umí a úkoly budou plnit v rekordních termínech,“ uvádí Kusý.
„Situace je o to těžší, že přímým konkurentem na velmi napjatém trhu práce nám jsou energetické firmy, v nichž v posledních letech v reakci na generační obměnu, související nedostatek potenciálních zaměstnanců a inflaci podstatně rostly mzdy, a státní správa na tento vývoj nedokázala adekvátně reagovat,“ doplňuje předseda Energetického regulačního úřadu Jan Šefránek.
Podle něj ale státní správa dokáže mladé lidi zaujmout tak trochu jinými lákadly. „Nespornou výhodou pro absolventy je například to, že pokud se zapracují, už za několik měsíců se mohou účastnit důležitých jednání a podílet se na směřování tuzemské energetiky. V komerčním sektoru takový postup obvykle trvá podstatně delší dobu,“ říká Šefránek.
Strategické povolání
Ač je svět propojený a globalizovaný, tuzemské firmy si na rozdíl od jiných odborníků nemohou elektrotechniky dovézt ze zahraničí. Musí si je odchovat přímo Česká republika, respektive zdejší školy.
„Každá distribuční síť je unikátní. Má svá specifika a historický kontext. Takže noví elektrotechnici musejí být vychováváni našimi odborníky, abychom zachovali znalost věci. Je to vlastně otázka národní bezpečnosti,“ vysvětluje děkan Páta z ČVUT.
To, že některé profese mají pro rozvoj a bohatství země klíčový význam, si začínají uvědomovat i politici. Ministerstvo školství (MŠMT) připravuje změnu struktury středoškolských oborů, která by měla přinést víc studentů určitých specializací.
„Aby se vzdělávací systém lépe sladil s potřebami země, budeme nově ‚objednávat‘ konkrétní počty absolventů v oborech strategického významu,“ uvádí tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.
Ministerstvo nyní sbírá data od zaměstnavatelů. Zajímá ho, kolik lidí bude potřeba k obsazení některých profesí. Půjde o jadernou energetiku, výrobu čipů nebo zdravotnictví.
Otázka je, zda už České republice a vlastně i celému západnímu světu neujel vlak. A zda se problém s nedostatkem klíčových odborníků a řemeslníků pro budoucnost nezačal řešit příliš pozdě. Zatímco v Evropě a Spojených státech se mluví o nedostatku, v Číně mohou energetické firmy přehazovat mladé inženýry vidlemi. Čínská lidová republika totiž už dlouho tlačí na to, aby se co nejvíce mladých vzdělávalo v technických oborech. A jak uvádí agentura Bloomberg , počet inženýrů v zemi se od roku 2000 do roku 2020 více než ztrojnásobil.
Zdroj: idnes.cz, 29. 10. 2025, Sára Mazuchová